Reportáž z dvoudenního soustředění

Poloprázdné boskovické náměstí, sobotní ráno. Tři auta, deset běžců, dva trenéři a pět kilo banánů se vydává směr Suchý. Tréninková skupina projektu Připrav se a zdolej Běh za sedmizubým hřebenem 2012 si vyzkouší život profesionálů, jede na intenzivní soustředění. Nervózní mlčení, kdekdo se bojí odhalení tréninkového plánu připraveného na víkend. Dva dny galejí, obávají se.

Trenér odkrývá karty – trochu to působí, jako by právě odkryl královskou fleš, těžko se bránit. Prostě se to musí přijmout, zatnout zuby a čekat, jak „se“ to přežije.

Dopolední trénink zahajuje dvoudenní dřinu. Při rozcvičce u rybníku běžecká parta zdraví slunce. Aspoň jedno pozitivum, je teplo, je azuro, je veselo. Protahování tuhých svalů však střídá tuhnutí úsměvu. Poprvé se běží kilometrový okruh lesem, přes mech, bahno, popadané větve, tedy spíš haluze, přes kameny a malý potůček. Úkol zní jasně: dvě kolečka utíkat naplno, co to dá, pak krátká pauza a znovu na trať, to samé. A znovu. A znovu. Někteří už jedno kolo vynechávají. Drsný start víkendu. Součet tras je 8 + 3 kilometry na přesun.

Oběd a vymodlený odpočinek všichni velebí. Jenže se zdá být příliš krátký. V žaludcích sotva slehne pečené kure s pivem, a už se musí najet na druhou fázi tréninku. Plán hlásí dvakrát 4 kilometry. Plus další tri na přesun od penzionu k vytyčené trase.

Nohy se ozývají dost hlasitě, někdo už mnohonásobně překonal sám sebe. Třicátnice Helenka uběhla nejvíce sedm kilometrů v jednom dni, teď už si počítá 4×2 + 3 + 4×2 + 3 kilometry. A před večeří ještě víc než pár set metrů navíc k tomu, to aby se při výklusu kyselina mléčná dostala pryč ze svalů.

Neoficiálně pokořila trasu půlmaratónu, zvládla přes dvaadvacet kilometrů. Dvouměsíční příprava s lidmi z Připrav se účinkuje. Lepší fyzička, lepší běžecké sebevědomí... Po noci odpočinku následuje repete ze soboty. Nedělní ráno nabízí zase jen rychlostní trénink, nejprve kilometr, pak dva a půl, na závěr další kilometr, ti zdatnější zvládají dokonce dva. Těla přemáhá pověstná svalovice, z nohou se stávají dva kusy žuly. Závěrečný, během dvou dnů už pátý trénink by si mnozí rádi odpustili. Z cesty do boskovické posilovny se však stává nečekaná záchrana. Po hodinovém cvičení na strojích se svaly uvolňují a v krvi kolují jen endorfiny. Přežili, užili si, získali jistotu. Na prvního máje zvládnou deset kilometrů Běhu za sedmizubým hřebenem s přehledem. Zbývá jen vyplnit registraci.

(Hana Trnečková, Zrcadlo, 2012)